REGIONY | Obce | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Chvilku stojíme bezradní se třemi malými dětmi v autě a přemýšlíme, co s tím. Zastávka autobusu, obvykle pendlujícího nahoru a dolů, tu již není. Autobus nejezdí. Ani nevíme, zda letos vůbec jezdil. Jet odtud jinam se nedá, museli bychom zpět až do údolí. Kdyby alespoň informační značku dali dolů k Jilemnici!
Pěší vzdálenost 3 km a převýšení 250 m s prcky a lyžemi na zádech prostě nedáme. Po chvilce čekání, kdy z vrchu přijelo alespoň 10 aut, se rozhodujeme, že značku budeme ignorovat. Prostě jedeme nahoru s tím, že na parkovišti případně chvilku počkáme, až se místo uvolní. To nakonec trvalo jen cca 5 minut. I tak nám ale stihl lehce vynadat bezradný městský policista. Organizace parkování tam neexistuje, jinak by se tam vešlo určitě více aut a zamezilo se vyjíždění aut přes hromady sněhu. Když jsme cca v 15 hodin odjížděli z poloprázdného parkoviště, značka se zákazem vjezdu navíc v Dolních Mísečkách stále byla!
Jinak nelze než Horní Mísečky na běžkování s dětmi doporučit. Úžasné zázemí v podobě restaurace STOPA, která je přímo u tratí, za což jim lze odpustit i relativně vysoké ceny. Areál nabízí velmi kvalitně udržované široké tratě mezi mladými smrčky, které perfektně v tuto neděli odstínily silnější severní vítr, který na otevřených pláních ukazoval svoji sílu naplno. Všude okolo jezdili samí běžkaři, kteří dětem fandili a povzbuzovali je. Dětem tak pohyb na lyžičkách přišel naprosto normální a samozřejmý.
Na horách je stále přes metr sněhu, a tak doufáme, že se tam ještě párkrát letos na jaře podíváme - už ale raději pojedeme dříve.