Když někdo mluví 24 hodin proti občanským právům… a dnes to zní až příliš povědomě

Tím rekordmanem byl Strom Thurmond, senátor z Jižní Karolíny. Psal se rok 1957 – a Thurmond mluvil 24 hodin a 18 minut, aby zabránil přijetí zákona o občanských právech. Tedy zákona, který měl ochránit volební právo Afroameričanů.

Čtete správně. Někdo mluvil celý den a noc, protože nechtěl, aby černí lidé mohli volit. To nebyl extrém. To byl běžný postoj v části Ameriky.

A teď to nejděsivější: způsob, jakým to zdůvodňoval, je až bolestně podobný tomu, co slyšíme dnes – jen se změnil terč. Dnes už to nejsou „černoši“. Dnes jsou to LGBT+ lidé.

Jak se argumentovalo proti rovnosti – tehdy a dnes

1. 🏛️ „Federální vláda nám nebude nic diktovat!“

1957: Thurmond a spol. tvrdili, že zákon o občanských právech narušuje suverenitu států. „Washington nám nebude říkat, koho máme pustit do volební místnosti!“

2025: „Brusel (nebo Praha) nám nebude říkat, co máme učit děti! Nenecháme si vnutit žádnou genderovou ideologii!“

➡️ Rétorika svobody slouží jako zástěrka pro diskriminaci. Tehdy i dnes.

2. 👨‍👩‍👧‍👦 „Musíme chránit rodinu a děti“

1957: „Integrované školy povedou ke smíšeným manželstvím! Ztratíme naše hodnoty!“

2025: „Děti nesmí slyšet o LGBT. To je nevhodné. Nebo si začnou myslet, že jsou taky jiné!“

➡️ Strach z „nakažení“ je stále stejný. Dřív černochy, dnes menšiny jinak sexuálně nebo genderově identifikované.

3. 🧬 „To není přirozené“

1957: „Rasové míchání je proti přírodě. Tak to Bůh nestvořil.“

2025: „Manželství je přirozeně mezi mužem a ženou. Biologie nepustí. Bůh stvořil dvě pohlaví.“

➡️ Příroda i Bůh bývají zbraněmi těch, kdo potřebují udržet vlastní nadřazenost. Tehdy bílí, dnes heteronormativní majorita.

4. 🎓 „Tohle není diskriminace“

1957: „Černoši mají vlastní školy, vlastní autobusy – co chtějí víc?“

2025: „LGBT lidé si můžou žít, jak chtějí. Ale proč potřebují průvody? Proč potřebují zákony o manželství nebo třetím pohlaví?“

➡️ Popírání diskriminace je součástí diskriminace.

5. ⚠️ „Změna přinese chaos“

1957: „Pokud jim dáme stejná práva, společnost se rozpadne. Bude chaos, zločinnost, násilí!“

2025: „Z legalizace manželství pro všechny bude chaos. Z genderově neutrálních toalet bude zmatek. Když dovolíme změnu pohlaví, skončí svět.“

➡️ Katastrofické vize jsou skvělý nástroj pro ty, kdo nechtějí přijít o výsady. Realita je pak většinou… docela v klidu.

6. 🧠 „Oni na to nejsou připravení“

1957: „Černoši neumějí volit zodpovědně. Nejsou na to vzdělaní. Nepochopí to.“

2025: „Trans děti nerozumí samy sobě. LGBT lidé jsou zmatení. Nesmíme jim věřit, že ví, co chtějí.“

➡️ Povýšenost v kabátě „péče o druhé“. Arogance převlečená za starost.

Barva kůže. Nebo třeba orientace. Fakt, ne volba.

Dnes už je (naštěstí) pro většinu lidí samozřejmé, že barva kůže nevypovídá nic o inteligenci, morálce nebo schopnosti být občanem. Jenže trvalo desítky let, než se tahle jednoduchá pravda prosadila proti předsudkům.

A teď se historie opakuje – jen s jinými barvami. Duhovými.

Stále totiž slýcháme, že být gay, lesbou, bi, trans, nebinární nebo queer je:

• „móda“,
• „ideologie“,
• „následek výchovy“,
• „nakažlivé“ nebo „změnitelné“.

To je ale v přímém rozporu s desítkami let výzkumu, který jasně říká:

• Sexuální orientace ani genderová identita nejsou volba.
• Není možné je „naučit“ nebo „předat“.
• Nelze je „léčit“, „převychovat“ ani „odnaučit“.
• A hlavně: nejsou nemocí. Ani odchylkou. Jsou přirozenou součástí lidské rozmanitosti.

Tohle není názor. To je konsenzus Světové zdravotnické organizace, Americké psychologické asociace, České odborné společnosti i většiny neurologů, psychologů a psychiatrů.

Tak proč to ještě pořád řešíme?

Možná proto, že barvu kůže vidíme hned. Ale jinakost v orientaci nebo identitě není tak „viditelná“, takže se na ni víc projektují obavy, předsudky a nepochopení.

Ale faktem je:

• LGBT lidé existovali vždy.
• Není jich víc než dřív – jen víc z nich už se nebojí žít otevřeně.
• A jejich hodnota pro společnost je úplně stejná jako kohokoli jiného.

🗣️ A teď už fakt závěr:

Cory Booker mluvil 25 hodin za rovnost. Strom Thurmond 24 hodin proti ní.

V roce 1957 mnozí věřili, že „černoch nikdy nemůže být rovnocenný“. Dnes to zní šíleně.

V roce 2025 někteří stále tvrdí, že „trans člověk nemůže být opravdový muž nebo žena“. A za pár let to bude znít stejně šíleně.

Historie už ví, jak tenhle příběh skončí. Ale to, kolik bolesti a nepochopení bude muset přijít cestou, záleží na tom, kdo se kdy ozve.